V mém životě byla dvě zásadní období. První bylo moje dětství. Boha jsem poznal velmi brzy, když mi byly asi tak tři nebo čtyři.
Ve chvále a uctívání jsem vlastně vyrůstal. Byl to můj nejdelší čas, kdy jsem opravdu běžel za Bohem a zažil jsem spousty zázraků. Rád vzpomínám na chvíle, kdy jsem velmi často vařil dva hrnky čaje a zavřel se ve svém pokojíčku. Vždy jsem řekl: To je pro tebe Duchu Svatý. A tam jsem si s ním povídal, chválil ho, uctíval, vyvyšoval… Přestože jsem byl normální dítě, které chodilo do školky a později do školy, ven s kamarády a na fotbal, tak ten čas v pokojíku, kdy jsem byl s Ježíšem, byl pro mě ze všeho nejlepší a nejzábavnější. Asi Vás může napadat, co jsem to byl za dítě, ale chápete, Bůh tam byl se mnou a mluvil ke mně. Později, když mi bylo asi devět let, jsem měl přístup do jedné tělocvičny, kde jsem mohl být úplně sám zamčený. Tam bylo moje druhé místo, kde jsem Boha chválil a dokonce i dost nahlas. V té tělocvičně jsem býval třeba i čtyři nebo pět hodin vkuse. Bylo to místo, kde ke mně Bůh poprvé promluvil akusticky – byla to jen jedna věta, ale nikdy v životě na ten hlas nezapomenu.
Toto moje první období trvalo asi do mých čtrnácti let. Pak to šlo do takového normálního křesťanského života, jak ho známe dnes asi všichni.
Moje druhé zásadní období bylo v Irsku. Tam nás znovu Bůh volal k sobě. Stejně jako v pokojíčku a v tělocvičně jsem každý den chodil do parku nebo na nějakou horu, a tam jsem Boha opět poslouchal, chválil a uctíval. Věrka chodila vždy na jiné místo, a pak jsme se sešli a chválili ho společně. A opět jsme tam mohli zažívat jeho moc. O Irsku třeba zase jindy.
Teď trochu k tomu, jak jsem mohl vydržet tolik hodin být s Bohem a chválit ho. Proč tato dvě období byla tak dobrá. Proč jsem zažíval tolik zázraků. Proč ke mně Bůh tolik mluvil…
Vždycky to začalo, když jsem se rozhodl budovat svůj dům.
Jednou Hospodin promluvil k lidu: Tento lid říká: Ještě nepřišel čas, čas k budování Hospodinova domu. Vezměte si k srdci své cesty. Vystupte na horu, přivezte dříví a budujte dům! V něm budu mít zalíbení, v něm se oslavím, praví Hospodin.
Takže úplně jednoduchá odpověď, jak být s Bohem a slyšet jeho hlas. Jak ho opravdu chválit v Duchu a pravdě, jak s ním zažívat zázraky a vidět jeho moc. Stačí budovat svůj dům. O tomhle bych se mohl ještě rozepsat a bylo by to asi na více stránek. Ale zjednodušeně, čím více budu číst a jednat podle Božího slova, tím víc buduji svůj dům. Roste můj lidský duch, a čím je větší, tím více toužím po duchovních věcech a slyším Boží hlas. Je napsáno, že Duch Svatý mluví k našemu duchu. A to je vlastně odpověď na většinu otázek v duchovním životě. Čím více budujeme svůj dům (svého ducha), tím více s Bohem chceme být, poslouchat ho, učit se od něj, zažívat jeho moc a samozřejmě Boha chválit a uctívat v Duchu a v pravdě.