Kathy Kellerová k manželství mezi věřícím a nevěřícím
Nejběžnější pastorační problém, se kterým jsme se společně Timem (pastor Timothy Keller pozn. red.) během naší služby setkali, se týkal plánovaného nebo již realizovaného manželství mezi věřícími a nevěřícími.
Často jsem přemýšlela o tom, že mnohem jednodušší by bylo, kdybych mohla k rozhovoru přizvat ty, kteří jsou již v manželství s nevěřící osobou, aby mluvili s nezadanými, kteří se zoufale snaží najít nějakou skulinku, která by jim umožnila vzít si někoho, kdo nesdílí jejich víru. Tímto způsobem bych mohla přeskočit všechny biblické pasáže, které vyzývají nezadané pouze k tomu, aby se „oženili v Pánu“ (1. Korinťanům 7,39) a nebyli „v jhu s nevěřícími“ (2. Korinťanům 6,14) a starozákonní zákazy o uzavření manželství s cizincem a ctitelem jiného boha, než je Bůh Izraele.
Těchto pasáží najdete mnoho, ale když už někdo zašel tak daleko, aby se jeho srdce zasnoubilo s nevěřícím, domnívám se, že Bible již byla znehodnocena jako měřítko pro křesťanskou praxi. Místo toho přichází varianta otázky hada Evě: „Opravdu to Bůh řekl?“ jako by ten jejich konkrétní případ nějak mohl být výjimkou, vzhledem k tomu, jak se navzájem milují, jak nevěřící podporuje a chápe křesťanskou víru, jak mají duševní spřízněnost navzdory absenci společné víry v Boha.
Poté, co jsem unavená a netrpělivá, chci vybuchnout a říct: „Nebude to fungovat, ne z dlouhodobého hlediska. Manželství je dost těžké, i když jsou oba věřící, kteří jsou duchovně zcela v harmonii. Ušetřete si zármutek a překonejte to.“ Takový nekompromisní přístup však není v souladu s Kristovou jemností, ani není přesvědčivý.
Smutnější a moudřejší
Kdybych jen mohla dát dohromady ty smutnější a moudřejší ženy a muže, kteří se ocitli v nefunkčních manželstvích (ať už kvůli své vlastní pošetilosti nebo kvůli tomu, že jedna osoba našla Krista v průběhu manželství), s věčnými optimisty, kteří jsou přesvědčeni, že jejich odhodlání jim pomůže překonat všechny překážky.
Stačilo by jen deset minut rozhovoru, pokud je člověk skutečně výstižný, stačila by dokonce jen minuta. Podle slov jedné ženy, která byla vdaná za naprosto milého muže, který nesdílel její víru: „Pokud si myslíte, že jste osamělí, než se vdáte, není to nic ve srovnání s tím, jak osaměle se můžete cítit PO svatbě!“ Toto je zřejmě jediný skutečně účinný pastorační přístup: najít muže nebo ženu, kteří jsou ochotni upřímně hovořit o svých manželských problémech, a pozvat je do pastorační služby pro pár, který je právě na cestě udělat vážnou chybu.
Jako alternativu by možná mohlo fungovat, kdyby nějaký kreativní filmař ochotný pobíhat po celé zemi natáčel jednotlivce, kteří žijí v bolesti z důvodu manželství s nevěřícím partnerem.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Tři varianty pro manželství s nevěřícím
Existují jen tři možné varianty, jak může manželství s nevěřícím partnerem dopadnout (a sem jsem ochotna zahrnout opravdové, vřelé křesťany, kteří chtějí vstoupit do manželství s člověkem, který se pouze pro forma hlásí ke křesťanství):
1. Aby se křesťan více sjednotil se svým partnerem, bude muset vytlačit Krista na okraj svého života. To hned nemusí znamenat opuštění víry, ale projeví se v oblastech jako je osobní ztišení nebo společenství s dalšími věřící (setkání v malých skupinách), misijní podpora, desátek, výchova dětí ve víře. Všechny tyto aspekty křesťanského života budou muset být minimalizovány nebo jim bude pro pokoj v rodině zabráněno.
· Případně, pokud se věřící v manželství pevně drží svého křesťanského přesvědčení, bude muset být nevěřící PARTNER marginalizován. Pokud nedokáže pochopit smysl biblického studia a modlitby nebo misijních aktivit, pak se na těchto aktivit nemůže nebo nebude podílet spolu s věřícím partnerem. Hluboká jednota mezi partnery nemůže růst, když se jeden z nich nemůže účastnit nejdůležitějších aktivit té druhé osoby.
· Pak se ale manželství prožívá stresové situace a rozpadá se; nebo prožívá stres a zůstává pohromadě a dosahuje určitého stavu příměří, ale v obou stranách zanechává pocit osamělosti a neštěstí. Zní to jako ten typ manželství, které chcete? Neumožní vám to růst v Kristu nebo to nepovede k rozvoji a růstu jako páru. Vzpomeňte si na tuto citovanou pasáž ze 2. Korinťanům 6,14 o „nesení jha s nevěřícím“.
Naše osobní zkušenost
Pro úplnost: Jeden z našich synů začal před několika lety trávit čas s nevěřící ženou židovského původu. Celé roky od nás slyšel, jak mluvíme o bolestech (a neposlušnosti) v případě manželství s nekřesťanem, takže věděl, že to nepřichází v úvahu (což jsme mu taky velmi důrazně připomínali).
Přesto se jejich přátelství rozrostlo v něco víc. K jeho cti jí náš syn řekl: „Nemohu si tě vzít, pokud nejsi křesťankou, a nemůžeš se stát křesťankou jen proto, aby sis mě vzala. Budu s tebou sedět v kostele, ale pokud to s křesťanstvím myslíš vážně, budeš to muset udělat sama – najdi svou vlastní malou skupinu, čti knihy, mluv s jinými lidmi.“
Naštěstí je to žena bezúhonná a odvážná a pustila se do prověřování biblických tvrzení o pravdě. Když se více a více přibližovala k odevzdání života Kristu, k našemu překvapení náš syn začal růst ve své víře, aby s ní dokázal držel krok! Když uvěřila, tak on při křtu držel nádobku s vodou. O týden později ji požádal o ruku. Milujeme je oba a jsme tak vděční, že je jak v naší rodině, tak i v těle Kristově.
Zmínila jsem pouze toto osobní svědectví, ale spousta našich přátel prožilo odlišné zkušenosti – děti, které vstoupily do manželství s nevěřícím. Dokonce i v domácnostech pastorů, kde se hovoří a diskutuje o Božích věcech a kde mají děti docela dobré možnosti na vlastní oči vidět, jak jejich rodiče radí rozpadajícím se manželstvím. Pokud je to pravda v rodinách křesťanských lídrů, co pak v případě běžných věřících? Musíme naslouchat hlasům mužů a žen, kteří jsou v manželství s nevěřícími, a dozvědět se, proč se nejedná jen o neposlušnost, ale také o nerozumnou volbu.
Kathy Kellerová působila jako asistentka ředitele komunikace v Redeemer Presbytetian Church v New Yorku. Je autorkou knih spolu s manželem Timothym Kellerem o manželství a rodině.