V dubnu jsme se nejen o nedělích začali naplno zabývat tématem evangelizace, tedy sdílení víry s lidmi, kteří neznají Boha. Krycí název pro nedělní série o evangelizaci je “Díky Bohu za pondělí”. A naše víra všedního dne je téma, ke kterému se budeme různými způsoby vracet po celý zbytek roku. Vedoucí všech služeb se do prázdnin celkem třikrát sejdou spolu s různými hosty, abychom společně hledali způsob, jak nejlépe by v našem sboru mohlo fungovat učednictví ruku v ruce s evangelizací. V červnu nás na sborovce navštíví pastor Kirk McAtear se svým týmem, a budeme tak mít možnost seznámit se s jejich zkušenostmi s evangelizací v Birminghamu.
Ježíš 29 z 37 zázraků vykonal mimo náboženská shromáždění. Konal zázraky hlavně na ulici, taky u někoho doma nebo třeba na svatbě… 29 z 37, to je skoro 80 procent. Tento fakt je pro mě výzvou a učím se modlit: „Ježíši, co zamýšlíš s lidmi v mé blízkosti? Jak si v těchto plánech chceš použít mě? Co můžu udělat právě teď?“ Je to dobrodružství, protože Ježíš stále pracuje s každým člověkem, i s lidmi okolo mě. Jsme zvyklí to očekávat ve službě, v neděli, ale přenést toto očekávání do každodenního života či dokonce do své práce? Wow.
Mým přáním a mojí modlitbou pro tento rok je, abychom byli odvážní a hledali Boží moc ve všedních dnech v práci, ve škole, v rodině… Modlím se za to, jak konkrétně mám přinášet Boha lidem kolem sebe. A když mě v modlitbě nic nenapadne, nestresuji se, ale ono mě občas něco napadne, a většinou mě to vede k překročení mojí komfortní zóny. Ale o to víc si pak Ježíše vážím a chci víc, když se mi podaří nápad realizovat do konce. Nemusí jít o velké věci, někdy jde “jenom” o milé slovo, někdy o drobnou modlitbu, ale někdy mě Bůh překvapí a řekne „Běž za ním, a řekni mu, že….“
